Leden 2017

16. kapitola

15. ledna 2017 v 16:24 | S. |  Žít
" Evansová?!" ozve se přes celou společenku a zrzka se nechtěne zaculí. James přitancoval ke stolku, kleknul si a - " Pottere, nech toho!" napomene ho celá rudá, zatímco já je s nuceným úsměvem sleduju a v hloubi duše ohromně závidím. Kéž by mě někdo pozval VEŘEJNĚ !
" Půjdeš se mnou na ples?" zeptá se jemně a ukáže kytici růží, kterou měl skrytou za zády. Zrzka se hlasitě zasměje a já skepticky pozvednu obočí.
Jsem hrozná kamarádka. Nemůžu si pomoct.
"No joo.." špitne Liliana, zasměje se a dá Jamesovi malinkou pusu na tvář.

Novej vzhled, kterej není až tak novej a kecání o blogu

3. ledna 2017 v 15:25 | S. |  Rádoby deník
Mé absolutně neunikátní sněžné vločky!

Cítíte se vyjímečně? Měli by jste ! + nějakej ten pocit méněcennosti, protože připouštím, že jste " jen " vy. Proto se dávají partnerům přezdívky, všichni se pak cejtíme tak trošku spešl, žejo.
Ale trochu tý mojí rádoby psychologie zase jindy. Protože se mám učit právo, vymýšlím všechno možný, aby k tomu nedošlo, což znamená, že jsem se rozhodla změnit vzhled blogu.
Což byl opravdu debilní nápad vzhledem k tomu, že mé tvůrčí i netvůrčí činnosti s počítačem začínají zapnutím a končí uložením souboru, kterej pak zmateně hledám, protože si všude klikám jak při epileptickým záchvatu, nic nečtu a pak to nemůžu najít. Nicméně, asi po hodině se nade mnou slitoval jeden z mých ex partnerů ( a pak že je blbý jich mít víc!) a pomohl mi. MUHAHAHA.
Jediný co mě trochu stresuje je to, že mi díky tomu začínají docházet poukázky na blowjoby.
Nevěřte mi.
Nebo mi nevěřte to, že mi nemáte věřit.))) Vynikám svou nepraktičností, takže si v životě držím lidi, kteří to přijímají a jsou smířeni s tím, že mi musí být do konce života za zadkem.
Yep. Moje bejvalý kluky.
Bude se to ještě doupravovat a tak, žejo, nekončí to tímhle a cítím se trochu blbě, protože jsem si původně říkala, že se ROZHODNĚ nedostanu do tý fáze, kdy bych něco měnila, prostě něco napíšu, budu mít NĚJAKEJ vzhled a to je celý, žejo.
Vždycky je důležitý sdělení, ne to, jak to vypadá.

Spletla jsem se. Všechno se vyvíjí.

Teď trochu k blogu jako takovýmu. Upřímně jsem vůbec nečekala, že někdo bude tenhle blog číst. A je jedno, jestli je to jeden člověk, nebo jich je víc, prostě NĚKDO tady je. Absolutně NEMÁM v plánu psát nějakou další rozdílnou povídku než je " žít " kterou píšu momentálně.
Pokračování asi jo, protože můj život se vyvíjí, vztahy se vyvíjí a to, proč píšu tuhle jedinou povídku je to, že to beru ze svýho života. Asi jako každej kdo píše..v určitý míře maj všechny vaše postavy váš charakter.) Lidi v povídce jsou charaktery lidí kterýma jsem obklopená, Emu asi vysvětlovat nemusím. Samozřejmě se to musí zakomponovat do HP světa, ne všechno je do puntíku pravda.
Uvědomuju si, že to musí působit trochu děsivě, nicméně, myšlenky, pocity atd čerpám z deníků, které si několik let píšu a jop, je to občas psycho. Nevyrovnaný lidi maj nevyrovnaný reakce a chce to hodně práce.
Taky si uvědomuju, že tímhle na sebe můžu strhnout nějaký nelichotivý reakce, ale myslím si, že něco podobnýho se honí v hlavě i jiných lidí, jen ne každej má odvahu to říct nahlas a samozřejmě záleží i na míře reakcí.
Někdo má štěstí, má se rád, je vyrovnanej atd. Tak to prostě je.

Prostě občas trvá, než si uvědomíte, že se můžete zvednout a budete na sobě pracovat a jop, Ema na to příjde, ale teď to rozhodně nebude. Protože mně samotný to pár let trvalo.
Protože se " Siriusem " to nějak pokračuje, je možný, že po dopsání prvního příběhu budu psát pokračování, ale rozhodně to nebude tak, že bych psala zároveň víc povídek.
Nejsem si jistá, jak bych to psychicky zvládala, nejspíš by mě to vyčerpávalo, tohle je prostě takovej můj další deník, kterej si nechci znechutit tím, že musím něco napsat, protože...bla, bla, bla. Což doufám chápete.
Taky proto někdy vydám třeba tři kapitoly a někdy dlouho nic. Protože občas máte takovej ten " psací " záchvat, kdy je toho hodně co říct, představivost pracuje, něco vás prostě napadne a pak to opadne, není to ani tolik zkouškama. Jsem typ co se učí převážně v noci a přes den se tomu vyhýbá ))
O M G řekla jsem toho víc, než jsem chtěla! Hrozný!:D
Původně jsem měla v plánu mít takovej rádoby romantickej doslov o postavách až po dokončení povídky, ale taky jsem příznivce spontánních reakcí, hold se občas musíte na svoje plány vysrat.
Joo další věc. MOC VÁM DĚKUJU za komentáře. Já vim ,že to tady není takový to, kdy máte na blogu hromadu komentářů, kde se vychvaluje povídka atd, nicméně, asi bych byla ještě víc ve stresu a ve finále přestala psát úplně kdyby to tak bylo.:D Takhle se mi to líbí a jsem fakt ráda, když se ozvete. Předpokládám, že blog čte víc lidí, ale vážně děkuju blogerce s přezdívkou C.V.OK. , její komentáře mně vždycky udělaly radost ( i když jí občas něco znechutí :D )

No...kromě vzhledu jsem si taky řekla, že se budu držet v povzdálí a nebudu se k ničemu vyjadřovat.
Nevyšlo to. Ale zase - na dlouhou dobu moje první a poslední vyjádření, zas moc socializace by mohlo škodit, žejo.

Díky Vám všem )

btw. mám rozepsanou další kapitolu, ale do pátku mám zkoušky, snad to sem hodim o vejku, nicméně, stává se to, že mám sice kapitolu napsanout, ale začnu psát úplně jinou, protože ta předchozí se mi z nějakého důvodu přestala líbit, změnila se mi nálada, bla,bla, bla...uvidíme. )))

Další trapný btw. Haha. - Když o tom tak přemejšlim, hey, nebylo by asi špatný sem občas něco takovýho kecacího hodit, ne?)