13. kapitola

27. prosince 2016 v 21:57 | S. |  Žít

" Tak to nikdy neudělám. NIKDY!" vytřeštím oči, když mě Black dotáhne na nějakou temnou chodbu v hradu s tim, že má SUPER TAJNOU skrýš a jakože zkratku, že budeme dřív ve vesnici.

Ano.

Správně.

Sirius Black hodlá opustit hrad. Večer. Když nemáme vycházky.

Se mnou.

" Hele Blacku, klidně budu kouřit ptáky na potkání. Nemám soudnost. " začnu frajersky, opřu se o stěnu a snažím se ignorovat černou díru, která na nás oba čeká, že jí projdeme.



" Ale do tohohle mě nedostaneš. Sem autista. Brečim a zvracim, bojim se. Budou tam žraloci, nebo něco takovýho, moje matka, co hůř, může tam bejt tvoje matka omg, je to tak černý, že NEMŮŽEŠ tvrdit, že by se tam tvoje matka neskryla!" zvyšuju hystericky hlas, máchám rukama a uvědomuju si, že -

" Sem sexy, co? Když se vztekám." kývnu na něj hlavou, sleduju jak povytáhne obočí a mlčí. " Já vim, že jo. " utrousim sebevědomě a znovu se podívám na temný tunel.

" Ale sem nikdy nevlezu. " zamítnu znovu, rychle zakroutím hlavou a konec.
Nikam nejdu.
A může si dělat co chce, prostě. Ne.

" Martinsnová. Neser mě. " začne příjemně, nakloní hlavu na stranu a sleduje zem. Je mi jasný, že má dost problémů zůstat v klidu. Má tu nebelvírskou šálu omotanou kolem krku tak, aby mu zakrývala ústa, černý vlněný rukavice a šedivej kabát co vypadal spíš trochu jako sako.

A já?

Já měla hábit. Černej. A rukavice. Červený. " Podívej se, jak mám pěkný sobíky, dobrý co?" zazubím se a ukážu mu rukavice s bílým vzorem sobů.

" Sakra, je někdy chvíle, kdy nemeleš absolutně z cesty?!" remcá, chytne mě za loket a chystá se táhnout.
" NI- KDY!" suptím, chytnu se jednou rukou vyčnívající cihličky ze zdi a vermomocí táhnu na druhou stranu, než Black.

" A přiznej, že se ti sakra líbí, že melu z cesty, rajcuje tě to!" lákám ho ze všech sil, rozkročim nohy, abych udržovala rovnováhu a nechápu, proč sakra jeden z nás nepoužije hůlku.

" Dávám ti pět vteřin - " začne udýchaně, když se mě snaží pár minut dostat pryč, upřímně začínám mít pocit, že mi vyhodí ramenní kloub, jak silně táhne, a já mírně znejistím.
Jakmile se dostaneme do vydírací fáze a není to z mojí strany, je pozdě.

" Jestli se nehneš. Odnesu tě v náručí a nic neuděláš. Budeš trpět!" křikne z posledních sil a vypadá jako blázen, protože má vlasy v obličeji, potí se a hey, jsem malinká a on mě neutáhne, to není normální!

" Jakou metodu hodláš praktikovat?" zeptám se zvědavě, otočím se na něj a na chvíli se přestaneme oba přetahovat.
" Tajemství. Ale líbit se ti to nebude" odpoví rychle, významně si prohrábne vlasy a povolí stisk.

" Ty máš určitě narozdíl ode mě hůlku a - "
" Ty zase nemáš hůlku?!" vykřikne nechápavě, promne si spánek a zvedne oči v sloup.

" Je to nebezpečný!" ohradím se a už se chystám vyjmenovat milion důvodů, proč by lidi jako já neměli mít hůlku, jenže se ukázalo, že Black je o dost zákeřnější, než jsem si myslela.

Využil vteřiny mé nepozornosti, kdy jsem zapojovala svůj super mozek, stačila jsem si všimnout jen toho, že nějak pohnul nohou, já ucítila, jak se mi podlamuje koleno a -

" NIKDY!!" vřískám, když mě chytne kolem pasu, abych ho neuhodila do obličeje, ale jen tam kde dostanu ( haha, ještě horší varianta ), vezme do náručí a během pár vteřin si mě obratně přehodí přes rameno, jak kdybych byla pytel brambor.

Stačila jsem si jen uvědomovat to, že má fakt silnej stisk, pevný paže a příjemně voněl, takže -

" Ty ses kvůli mně vyfintil?" zeptám se lišácky, když se smířím s tím, že jsem v pasti a snažím se za každou cenu, abychom flirtovali.

" Proč?" zeptá se v klidu, cítím jak mě drží už jen jednou rukou a druhou něco hledá po kapsách.

" Příjemně voníš. Né jako Peter, nebo...červíček, nebo...jak mu říkáte. " vysvětlím a hrozně se bojím toho, že mě vůbec někdy pustí.

" Je tam pěkná servírka. " odtuší jakoby nic a cítím cigaretový kouř.

" Jak jinak, všechno co má vagínu je pro tebe atraktivní " odvětím žárlivě a zakroutím hlavou.

" Ty ne." zasměje se a mám pocit, že mě pohladí po noze. " Nech mě, Blacku. " obořím se na něj a neujde mi jeho uchichtnutí.
"Au!" vykřiknu, když mě plácne přes zadek a zase se zasměje. " Už tam za chvíli budeme. " informuje mě a já si ani neuvědomila, že celou dobu vlastně jdeme a je tu jen trochu světla z jeho hůlky.

" Díky bohu, ještě by ses mě dotýkal dýl, než je nutný!" vztekám se, ale paradoxně se usmívám, protože tohle škádlení je podle mýho úplně super.

Živí to " náš vztah " kterej vlastně neexistuje.

" Emo. Já vim, že se ti to líbí, jen to nechceš přiznat. Sem skvělej. " zasměje se, naposledy potáhne a nakloní se ke straně, abych z něj mohla elegantně slézt, aniž bych si ublížila.

" Svět bude hnedka lepší, když to nebudeme nikdy opakovat, protože - "

" Máš pravdu, kazí mi to image. " přikývne vážně a zase se hlasitě rozesměje, když se po něm skepticky podívám.

" Radši mě zaveď do toho podniku kam chceš jít, ignorante. " pobídnu ho, protože mi byla celkem zima, byla tma, moje paranoia pracovala a věřila jsem, že jakmile budeme dýl jak minutu stát na místě, NĚCO se prostě stane.

" Je to hnedka támhle. " ukáže na první chatrč před náma a ještě víc obličej zaboří do šály.

" Joo, to vypadá takhle z venku jako místo, kde budu moct svobodně zvracet. " ohodnotím vzhled skoro rozpadlýho, nechutnýho baráku, jehož zdi jsou - " I v zimě černý jako moje duše. " dokončím svou myšlenku like a boss, zatímco se Black vydá přede mnou, gentlemansky si otevře dveře, zatímco já se za ním táhnu jako mor, dveře mě skoro zabijou, už jen protože si NĚKDO neuvědomuje, že když je nebude držet a hnedka je pustí, prostě s nima dostanu ránu a můj pohled spočine na-

" Blacku. Blacku!" šeptám, když se posadí k nechutnýmu, ale celkem pevnýmu stolu v rohu hospody a vytáhne další cigaretu.

" Opovaž se mi říct, že tahle nechutná cuchta, která ROZHODNĚ dává blowjoby na potkání, NAROZDÍL ODE MĚ, já o tom JEN mluvim, se ti opravdu líbí !" vztekám se a skoro s pohledem šíleného zvířete jí sleduju.

" Ta má duši děvky. " odtuším vážně, ani mě nenapadne se posadit a pořád u něj stojim a nenávistivě jí pozoruju, jak máchá hůlkou za barem, jak kdyby měla epileptickej záchvat.
" Můžeš se posadit a přestat nan í zírat? Ještě si nás všimne!" remcá, nohou mi přisune židli a táhne mě za rukáv, abych se posadila.

" Já ODMÍTÁM sdílet místnost s někým jako je ona!"

" Neznáš jí, sklapni!" okřikne mě a prstem mi přisune krabičku cigaret.

" Nevěřím ti, že mi to nechceš narvat do tlamy, abych se neudusila. " špitnu naštvaně a podezřívavě ho sleduju, jak na pár vteřin protočí oči v sloup.
" Ty si o to vyloženě říkáš, pořád chceš, abych ti něco narval do tlamy, hrozný!" ujede mu nahlas, evidentně víc nahlas, než plánoval, protože pohledem hnedka střelil po servírce a nervózně se ošil.

" Samozřejmě!" vykulím oči a mlasknu. " jsem samička, je můj osud si rvát věci do tlamy a předstírat, jak moc se mi to líbí!" poučuju ho, nevěřícně kroutím hlavou, že zrovna ON tohle neví a JÁ mu musím něco vysvětlovat !

" Dobře, zkus si pro jednou představovat, že nejde o penis, ale vážně o cigaretu a vem si. Prosím. " požádá mě už trochu vážněji, ale přeci jen má poťouchlej úsměv.

" No o mě nejde, jde o to, aby jsis ty nepředstavoval penis. " poučím ho, vezmu si a rádoby zkušeně se zamračím, jak jsem to okoukala od něj.

" Díky. " špitnu, když mi připálí hůlkou. Nezkušeně a malinko vdechnu kouř, že jsem ani nic necítila a na tváři se mi objevil širokej úsměv.

" To je super!" zašvitořím, znovu " potáhnu " a představuju si, jak drsná a sexy asi jsem, když mě někdo vidí.

" Cigareta je definitivně něco, co ti zlepší den!" vychvaluju dál a sleduju jeho skeptický pohled.

" Jako vážně? Vdechni to pořádně!" poučí mě, zakroutí hlavou a studuje jak nasávám nikotin.

" Blacku, nesleduj mě TAKHLE!" vykřiknu, znovu potáhnu a už trochu víc, takže ucítím " to " co cítí on.

" Příjde mi příjemnější, když to vydechuješ nosem spíš než pusou " zhodnotím situaci a nenávistivě sleduju barmanku, která po Blackovi neustále kouká a je na ní vidět, jak se zoufale snaží zachytit jeho pohled.

" Nemám rád, když to vydechuju nosem, mám pak pocit, že se mi tam ten kouř zachytává a při smrkání je to nepříjemný."

" Od kdy kouříš? " zeptám se a zkoumavě sleduju, jak si oblízne relativně plné rty a pohrává si s hůlkou položenou na stole.

" Od...třinácti?" přemýšlí, pokrčí rameny a usměje se, jakmile se k nám vydá barmanka.

A přesně teď nastává ta chvíle, kterou zná asi každá samička, kdy se usmíváte na tu ďábelskou mrchu, která chce vaší lásku, přejete jí, aby UMŘELA, ale zároveň se na vaší tváři neobjeví ani jedna nenávistivá vráska, nebo škleb, protože jste prostě skvělý a vše tvář je odhadem vaší DOKONALÉ, JEMNÉ duše.

Tečka

Tečka

Tečka

" Co si dáte?" usmívá se zatímco visí očima na Blackovi, který se jí statečně díval od obličeje, I když první, čeho si na ní všimnete jsou " prsa..." vydechnu užasle a má nenávist na pár okamžíků zmizí.

" Ehh..jednu whiskey s ledem a -"

" Jednu Pálavu pro mě a trochu důstojnosti a panenskou blánu pro vás. " mrknu na ní příjemně a sleduju, jak vykulí oči a zbledne." Zajímavé, ve velké většině lidi rudnou, když jsou ve stresu. Tohle spíš vypadá, že...jste šokovaná. A pohoršená. Všímáš si, Siriusi, jak se slečně rozklepaly ruce? Třese se jí hůlka. Chcete mi snad vyvrátit to, že jste evidentně jen - eh….rozdavačná, zlá-"

" Au!" vyjeknu, když ucítím kopnutí pod stolem a pohoršeně sleduju Blacka.

" To bude všechno " vyhrkne evidentně vykolejený mým chováním a jen co se slečna vzdálí, já se spokojeně uvelebím na židli, se zhluboka nadechne.

" Tohle děláš často?!"

" Ehh...jo?" usměju se jemně a roozzářím se, když si všimnu, jak je z toho nesvůj.

" Je to nepříjemný. Nemůžu se tady už nikdy ukázat! - NE!" vykřikne, když si všimne, že chtivě natahuju ruce po cigaretách a rychle si je přisune.

" Siriusi, teď jsem si začala budovat ironickou a nenávistivou image a zákazem mi mé budování image ničíš!" nařknu ho a usrknu si ze skleničky, která se před náma najednou objevila.

" Pche. Srab." odfrknu si, protože slečna se evidentně bála se vrátit a tak si radši zakouzlila.

" Jsi dost pasivně agresivní, hrozný!" obviní mě a zakroutí hlavou, zatímco si zkušeně usrkne whiskey a podá mi cigaretu, I když je poznat, že se zrovna dvakrát dělit nechce.

" Siriusi, nedělej, že jsi znalec duší. " pousměju se a naráz si připálíme. " Máš pravdu, na tvou ublíženost nemusím být znalec duší. " mrkne na mě a ocelové oči mi těkají po tváři, zatímco se na chvíli zarazím a nevěřícně pootevřu rty.

" Mám rád smutek. Dělá věci reálnými..." špitnu a sleduju, jak se na vteřinu dvě zarazil, jakoby přestal I dýchat a zkoumavě mě sledoval.

" Co tím myslíš?" zeptá se a přimhouří oči, zatímco já ho nehybně sleduju a srdce mi tluče o sto šest.

" Kde jsi vzal to, že jsem ublížená, Siriusi?" pousměju se křivě a můj pohled spočine na jeho rozšířených zorničkách.
" Je to z tebe cítit. Navíc, když jsme spolu tenhle rok poprvé promluvili, u toho jezera - Jsi ublížená. Dokážeš tak moc odhadovat lidi a...chápat je jen proto, protože jsis tím vším prošla sama. Máš..zlomenou duši, Emo."

Dostal mě.



Sirius Black, mě dostal.




" Máš mě v hrsti. " špitnu a zakroutím hlavou. " Okay. Dám si asi panáka s tebou." pokračuju, nevybíravě lusknu na servírku a ukážu na Siriusova panáka, aby nám " dolila "

" Poprvé v životě se hodlám opít. " vysvětlím, když mě sleduje a tajuplně se pousmívá.

" Se mnou? Wááu." protáhne, laškovně na mě mrkne a rukou si podepře bradu, asi aby začal pro změnu studovat on mě.

" Je to větší pocta, než sex. " zazubím se, na pár vteřin se mu podívám do očí a zase mám ten pocit, že tam nikdy nebylo nic zlýho.

" Jdeme na to, ne? " pousměje se a jeho oči zaměří panáka přede mnou.

" Bude mi ctí. "

…………………………………………………………………………………………………...........................................................................

" Ty vůbec nejsi opilej!" zakřičím přes celou hospodu a nenávistivě ho sleduju. Black toho vypil možná víc, než já a pořád vypadá tak skvěle šarmantně jako na začátku.

" Začal jsem pít ve čtrnácti, jsem trochu zkušenější než ty. Ve všech ohledech. " odpoví tajemně a pousměje se, když ho nechápavě sleduju.

" Není ti zima?" šeptne starostlivě, natáhne ke mně ruce přes stůl a mírně se zamračí.

"Dobrý, jsi hodný. " zakroutím hlavou s úsměvem a spontánně ho chytnu za ruku. Jen jemně, za prsty..

" Jseš dobrej člověk. "



Mlčel.

Zkoumavě mě sledoval, palcem mě pohladil po hřberu ruky a pousmál se.

" Jseš opilá" špitne, když se zakřením.

" Co si myslíš o imaginárních penisech?" zeptám se vážně a sleduju, jak povytáhne obočí, začnou mu cukat koutky a za každou cenu se snaží zachovat vážnou tvář.
"Už ti někdo řekl, že máš problém?"

" Už jsem ti řekla, že mám šest imaginárních penisů? ŠEST!" zvolám bohémsky, až se po nás podívá ta barmanka.

"Blacku,chápu, slečna má zadek a kozy a tak, ale taky to vypadá, že má místo mozku vagínu, co se ti na takových holkách líbí?" myslím si, že moje ublíženost nešla přeslechnout. V alkoholickém opojení jsem začínala mít čím dál tim větší pocit lítosti a touhu po kontaktu.

" Vzhled." pokrčí rameny, já stáhnu svoje ruce ze stolu a závistivě si jí přeměřuju.

"Je pravda, že moje prsa jsou spíš imaginární..." pronesu zamyšleně a nemotorně se podívám do výstřihu. " Myslím si, že to bude jedna z prvních věcí kterou svýmu klukovi před sexem řeknu. Ta úplně první bude, že zvracim. " usměju se hloupě a znovu se po ní podívám.

" Je pravda, že působí jako někdo, kdo ti bude s radostí oblizovat kulky. " pokrčim ramenama a pokračuju " kdežto nazvracet do tlamy od nemotorný samičky nikdo nechce. " dokončim svou hlubokou úvahu a smutně po něm kouknu. Evidentně byl trochu v rozpacích, ale chtěl si zachovat Blackovský šarm, takže nadzvedl jedno obočí, roztáhnul se na křesílku, vypadal jako zasranej terapeut, a spustil " Já se domnívám, že jakmile vypustíš zvratky ze všeho co řekneš, oslovíš hodně mladých gentlemanů, Emo." poučí mě a pro tentorkát oba sledujeme samičku za barem.

" Remus mi říkal, že budu mít tendence si vybírat partnery, co mi spíš ublíží. Že mě nikdo nebude milovat, když nemiluju sebe sama." vypadne ze mě po chvíli a do očí mi jdou slzy.

Zase fňukám, ale vím, že chci, aby mě kdokoliv obejmul a řekl mi, že to není tak špatný, jak se zdá.

" Lže. " vyštěkne Black, se zakroucením hlavy do sebe kopne panáka a oblízne si rty.

" Tomuhle nevěř, Emo. Může tě milovat kdokoliv. I ten do koho bys to nikdy neřekla. NEVĚŘ TOMU, že ti někdo ublíží, že má tu moc ti ublížit. Není to tak ! " jeho hlas byl hluboký, energický a přesvědčivý, jak kdyby šlo o nějakej zasranej motivační proslov před tím, než se vydáte do bojový linie.

" Jak tohle můžeš říct…?" vysoukám ze sebe a nechápavě sleduju, jak pokrčí rameny.

" Dáváš tomu sama moc. Ty lidem dovoluješ to, jak s tebou zachází, tak si nenech ubližovat.
Máš cenu a záleží na tobě. A kdyby na tom nezáleželo ostatním, máš sebe. Všechno by mělo vycházet z tebe. A vůbec. Máš šest imaginárních penisů. Je jasný, že tě MUSEJ lidi milovat. " špitne s potulným úsměvem, aby trochu odlehčil situaci, když vidí v jakým stavu se začínám nacházet.

" Chci spát.." špitnu unaveně a jako důkaz si protřu oči a trošku zívnu.
" Okay, zaplatim." kývne hlavou, vytáhne z kabátu pár zlatých mincí a dojde k baru. Já se nějak dobelhám ke dveřím, přičemž stihnu vrazit do několika židliček.

" Jsi v pohodě?" uslyším, když se opírám o hospůdku a zhluboka dýchám, aby nezvracela.

" Myslim si, že už nikdy nebudu pít.. " vzlyknu znechuceně a všechno se kolem mě točí.

" Lžeš sama sobě. " zachechtá se, cítím jak mi vezme paži a dá si jí kolem krku, zatímco mě chytne kolem pasu.

" Jakmile budeš chtít zvracet, řekni mi to, nebo tak. Nebo jestli chceš, vezmu tě do náručí a budeme v hradu dřív. " navrhuje a svítí mi hůlkou do obličeje, jak kdybych byla u výslechu.

" Nikdy, kontakt! " zamítnu a plete se mi jazyk, je mi trapně, když si představím, jak to ze mě musí bejt cítit.

" Nevíš co mluvíš, jseš opilá!" okřikne mě se smíchem, chytne mě za ramena, abych zůstala stát trochu rovně a uchichtne se, když se rychle chytnu jeho předloktí, abych nespadla.

" Jseš roztomilá, hlavně když nechceš. " pousměje se jakoby pro sebe a aniž bych stihla zareagovat, chytne mě do náručí a nechá mě, abych si svou hlavu schoulila k jeho krku.

" Budu ti říkat pohádku.." špitne mi k uchu a já se spíš soustředím na to, jak pravidelně oddychuje a jen se pousměju.
" A budou tam imaginární penisy?" zaškemrám a křivě se pousměju, když slyším, jak si něco nespokojeně zabrmlá.

" Bude to o kocourovi, kterej si osedlá jednorožce a jedou zachránit princeznu. " vysvětluje a cítím, jak mi dýchá do tváře, takže se po mně asi občas podívá, jestli nespím.

" Kočky jsou kokošky" šeptnu unaveně a ještě víc se k němu přicucnu.

" Cože?" zasměje se a na chvíli se zastavíme, aby se trochu zorientoval.

" Kočkám neříkám kočky, ale kokošky. A štěňátka jsou štěkátka. A pejskové feníci a feňule. Takže se to laskavě nauč. " reju do něj a cítím, že každou chvíli usnu..

…………………………………………………………………………………………………………......................................................................


" Emo...EMO!" šeptá někdo zuřivě a cloumá mi ramenem, že se bojim, aby mi nevyhodil kloub.

" Nooo?" protáhnu unaveně a otevřu oči, abych si vzpomněla, že jsem vlastně s Blackem a evidentně jsme dorazili do společenky, ale musí mě probudit, protože -

" Do vašich ložnic přeci nemůžu. A bylo mi blbý tě nechat ve společence. " vysvětluje a všimnu si, že venku už se rozednívá a on má červený oči, jak je unavenej a rudý tváře z venku.

" To seš hodnej. " dostanu ze sebe ztěžka a kopnu nohou do vzduchu, aby mě pustil na zem.

" No, co?! "zakření se jemně, když se po něm nenávistivě podívám.

" Dolů!" rozkážu a snažím se o něj nějak zapřít pažema, abych ho svou vahou donutila mě pustit.

" Nééé, v žádným případě, nejdřív mi řekni, jak se ti líbila pohádka! " vyštěkne a v jeho hlase je cítit výčitka.

" Joo pohádka..." začnu a vermomocí se snažim si vybavit co mi asi mohl říct, protože mi je jasný že po první větě jsem musela usnout.

" Byla pěkná.." shrnu to. v duchu se proklínám a nemám odvahu se na něj podívat.

" Jak to skončilo?" zeptal se a cítím, jak mě propaluje pohledem.

" Ehm..princezna se zamilovala do kokošky v botách a junikorn zůstal na ocet a tak se rozhodli, že budou mít polygamní vztah a - "

" Tys mě neposlouchala!" obviní mě a nevěřícně zakroutí hlavou, protože ucítím, jak mě jeho vlasy pošimrají na čele.

" Promiň! Opilý lidi spěj! A teď mě pusť a dobrou!" rozkážu fanaticky a štípnu ho do ruky, protože doufám, že - " Ty mrško, nemysli si, že tě pustím! Původně jsis měla odčinit jen to, že jsi mě neposlouchala, ale teď jsem nucen přidat I tvůj pokus o mé zničení!"

"Blacku, nedělej to ještě těžší omg, ty víš, jak to dopadne!" vztekám se nevěřícně a mám odvahu se mu podívat do očí.

" Teď už vím co čekat.." špitne s úsměvem a oblízne si nepatrně rty.


Ne.

NE!


" Ne!" špitnu vyděšeně a vykulím oči, zatímco hypnotizuju jeho rty a on se nepatrně zamračí.

" Co se…-"
" Mysli si, že jsem pomatená, ale já MOC DOBŘE VÍM, proč si oblizuješ rty!" obviním ho a prstem mu ukazuju na obličej. Všimnu si, jak na pár vteřin zavře oči a na tváři má pobavenej úsměv.

" Pouč mě." pobídne mě trpělivě, podívá se mi do očí a zase jima těká ze strany na stranu.

Mám pocit, že snad ani nemrká, takže logicky uhnu pohledem a dívám se před sebe.

" Lidi tohle dělaj nevědomně, když chtěj někoho políbit. Je to stejný, jako že když mi lžeš, těkáš očima ze strany na stranu a rudne ti kůže na krku. Jako dneska odpoledne. Je to jako - "
" Máš pravdu. " přeruší mě a dál mě bedlivě sleduje.

" S tim prvním, nebo s tím druhým?" drmolím rychle, zatímco si všímám toho, jak se opatrně přibližuje a snad ani nevnímá mou otázku.

" Siriusi? Vnímáš mě?!" opakuju s náznakem hysterie a I když je to asi něco, co chci, stejně mám tendence mu uhýbat hlavu, protože -

Pár milimetrů.

Cítím se hrozně nervózní a moje jediná myšlenka je to, že když se mu podívám do očí, třeba budu šilhat, takže hey, dívám se jen na to, jak nepatrně pootevře rty.

Má strniště, že se tak tři dny neholil.

Asi není správná chvíle na to něco takovýho říct, ale -

" Jak je to dlouho, co jsi se - "

Jeho úsměv, znovu rychlé oblíznutí rtů a -

OMG

O - M - G!!!
Panika v hlavě ! Totálně vypnuto.

Nevím jak to popsat. Je to jako..je to nepříjemná nervóza chvíli před tím a pak, když už víte, že vás políbil, prostě...se rozplýváte a máte chuť se přiblbe se usmívat.


Teda.

Taky by to asi mělo bejt.

Vlastně..vlastně mě to bolelo. Byla tam touha. Z mojí strany rozhodně. Dokonce jsem získala odvahu ho jemně kousnout do spodního rtu, což..wáu! Nicméně -

I když se snažil si mě tisknout k tělu..

I když jsem mu zajela rukou do vlasů..

I když jsem cítila, jak mě jednou rukou pohladil po tváři..

I když jsem ho milovala a tohle si přála hrozně moc..


Tak jakmile jsme se odtrhli, on mě jemně položil na zem, já u něj stála, abych mu chytila tvář do dlaní a přinutila ho tak, aby opřel svoje čelo o moje..
Jakmile odcházel, jemně se usmál a oba jsme šli do schodů, který byly prakticky vedle sebe, věděla jsem, že…


Něco ze mě odchází s ním.

Jako bych mu dala svojí duši.

Já jsem byla on.
Tak moc jsem ho milovala.

A on v žádným případě nevěděl co cítí, jako to nevím já teď.

Já jsem byla on.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Ukyo Vampire┼ ┼Ukyo Vampire┼ | Web | 29. prosince 2016 v 17:31 | Reagovat
2 C.V.OK. C.V.OK. | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 13:06 | Reagovat

"Podívej se, jak mám pěkný sobíky, dobrý co?" zazubím se a ukážu mu rukavice s bílým vzorem sobů. Ty ma raz dostaneš do hrobu. prisahám :D ja z teba raz odpadnem... teda, z Emy a jej nevyspytateľných, ironických, vtipných mozgových pochodov  typu šesť imaginárnych penisov.
to by ma teda po čertoch zaujímalo, o čom bola tá rozprávka? pretože tátto tu, s kompletných rozborom osobností oboch milencov a ich myšlienkových pochodov je hrozne pekná :) miestami sa priznám že mi vadia tie opĺzlosti - hej, fakt si na Eminu nefalšovanú perverznú muluvu vo chvíľkach jej veľkého emocionálneho vypätia nemôžem zvyknúť ale inak je to dokonalé :) joj! vieš ako si mi posledne písala na komentár že Ema je psychopat. tak v kútiku duše dúfam, že ak Black nebude kretén... tak by sa to mohlo zlepšiť? či? som strašná naivka? vzhľadom na prológ asi áno... :( ale joj! to je tak krásne napísané, že keď sa konečne bobozkali, tak som mala v brušku motýliky. mňamóóózne! :D

3 S. S. | 30. prosince 2016 v 13:34 | Reagovat

[2]: Prakticky nic není směrodatný. Ani prolog.))A k Emině oplzlosti..:D Je pravda, že bývá těžké si na takové lidi zvyknout, takže chápu. ) Nicméně, je to součást postavy a já si to holdám jen užívat.:D A díky moc. Vážím si tvých komentářů )

4 C.V.OK. C.V.OK. | E-mail | Web | 10. ledna 2017 v 12:26 | Reagovat

[3]: nei je to smerodatné! takže je nádej na šťastný koniec? áno áno prosím! (viem že šťastné konce sú klišé ale toto je také depresívne celé, že by sa to MALO skončiť dobre, aby sme sa vyhli klasickej tragédii :D)
pozri sa, už mi to vadí menej ako na začiatku - nie aby si si o mne myslela že som nejaká svätá mníška - ani náhodou :D ide skôr o to že mi to miestami príde až prliš prehnané, vieš, tak ako že až príliš tralčíš na pilu. ale to je môj osobný názor, to si nevšímaj. faktom totiž ostáva, že to mám rada také, aké to je! :) Takže hor sa na pokračovanie! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama