Prosinec 2016

15. kapitola

30. prosince 2016 v 15:46 | S. |  Žít

" No joooo.." protáhnu otráveně a znovu se zakousnu do tortilly s kuřecím masem a zeleninou. "Nechceš tam toho dát ještě víc, omg?" obořím se na Blacka, který vykydnul do tortilly hromadu dresingu, takže tortilla byla rozmáčená skrz naskrz a já každou chvíli čekala, kdy všechno vyletí zpátky do talíře.

" Sklapni a jez Martinsnová, aby ses nám pak pěkně kutálela. " pobídne mě energicky a spokojeně se zaculí, když se po něm skepticky podívám a položím tortillu.
" Už si od tebe nic nevezmu, chceš mě nechat chcípnout na obezitu, ne mi pomoct . " obviním ho a zakroutím hlavou, když se nevyhnu přísnému pohledu a drcnutí do boku.

14. kapitola

29. prosince 2016 v 22:32 | S. |  Žít

" Těším se..." špitnu s šeptem zrzce, když sedíme v lavici a probíráme možnost trénování na souboj. " Jsi normální? Kde je strach ze zvracení a tak?" povytáhne podezřívavě obočí a můj pohled na vteřinu dvě, skončí na Blackovi. Věřím tomu, že se mi hrozně rozzářily oči a začala jsem se přiblble culit, protože Liliana vykulila oči, zrudla a bouchla se dlaní do čela.
" No neříkej mi, že mezi váma něco bylo!" šeptne vykuleně a zachichotá se. " Takže přívěšek je od něj? Ptala jsi se? Povídej sama!!!" pobízí mě energicky šeptem a položí si na lavici otevřenou učebnici, aby skryla to, jak jí jede tlamička zvědavostí.

13. kapitola

27. prosince 2016 v 21:57 | S. |  Žít

" Tak to nikdy neudělám. NIKDY!" vytřeštím oči, když mě Black dotáhne na nějakou temnou chodbu v hradu s tim, že má SUPER TAJNOU skrýš a jakože zkratku, že budeme dřív ve vesnici.

Ano.

Správně.

Sirius Black hodlá opustit hrad. Večer. Když nemáme vycházky.

Se mnou.

" Hele Blacku, klidně budu kouřit ptáky na potkání. Nemám soudnost. " začnu frajersky, opřu se o stěnu a snažím se ignorovat černou díru, která na nás oba čeká, že jí projdeme.

12. kapitola

21. prosince 2016 v 12:29 | S. |  Žít
Taky nenávidíte zkoušky?


Další dny se mnou nikdo nepromluvil ani slovo. Zrzka jakoby otočila o 180, to samý James. Jedinej, kdo se na mě nějak soucitně usmál byl samozřejmě Lupin, ale jinak žádná sláva. Sirius dělal, jak kdyby se večer s Luciusem ani nestal, ale pokaždý, když jsem se zvedla, ať už od stolu, nebo si jen tak poposedla, tak po mně střelil pohledem a dlouho mě sledoval. Příšla jsem si, jak s milionem bodyguardů, abych něco nevyvedla.

Nemohla jsem pochopit, nemůžu pochopit, že oni..mě nechápou. Věděla jsem..viděla jsem Remusovi v očích, že on ví o co jde.

Že ví jak se cítím.



Remusi, máš jemnou duši.



11. kapitola

13. prosince 2016 v 10:12 | S. |  Žít
Je to podezřelý.
" Je to podezřelý " zopakuju tentokrát nahlas svou myšlenku a zrzečka se po mně tázavě podívá.
" Podívej se na něj " kývnu hlavou na Siriuse, který se zadumaně díval z okna, občas si prohrábnul vlasy směrem dozadu a unaveně vzdychnul.
" Neměla bys bejt ráda, že do tebe neryje?" zeptá se uštěpačně a já zamítavě zakroutím hlavou.
" Liliano. Nepokrytě přiznám, že Sirius je to nejdůležitější co mám, i když není možnost, že bychom spolu byli. A vim jak se chová, když je okay. On v pohodě není. " odpovím ustaraně a promnu si spánky. Měla bych myslet na to, co mi říkal Remus. Měla bych všechen cit investovat do sebe a srovnat se. Jenže..

10. kapitola

11. prosince 2016 v 15:33 | S. |  Žít
" Prej bude nějakej zájezd do zahraničí " řekne jen jakoby mimochodem Liliana a po očku se po mně podívá, zatímco do sebe přestanu cpát bramborovou kaši a šokovaně vykulím oči.
" Cofe?!" vyhrknu a dál jí traumatizovaně sleduju. " Nooo..." začne opatrně a počká, dokud všechno co jsem měla v plánu polknout, opravdu nepolknu a nezamračím se na ní, protože mi je sakra jasný co má v plánu říct.
" Ne. Rovnou ti říkám. NE!" zamítnu rychle a rozhlídnu se po stole co dalšího bych mohla sprásknout.
" Nech si to vysvětlit prosím!" žadoní a strčí si pramen zrzatých vlasů za ucho, zatímco já jen odmítavě kroutím hlavou, až to působí, že mám tik.

9. kapitola

10. prosince 2016 v 21:21 | S. |  Žít

Sirius se snažil vermomocí nadále žít život sukničkáře a zaháněl myšlenky na Martinsnovou jak jen mohl. Rozhodně jí provinile nesledoval a netrávil osamocené večery, protože cítil -
" Provinilost. Cítíš se provinile. " konstatuje Remus, kterému se svěřil. Samozřejmě to udělal vychcaně. Věděl, že je s Emou ve styku a doufal, že se kamarádsky zmíní. Ani NEVĚDĚL, proč o tohle usiluje, ale nehodlal trávit svůj čas tím, že jí sleduje a snaží se přijít na kloub tomu, proč ho odmítá. Neřekl nic, co by nebyla pravda. Absolutně neumí kouzlit a je to celkově hrozná trubička, která umře, když na ní někdo nedohlídne.
Nejlíp on, samozřejmě.

8. kapitola

10. prosince 2016 v 16:20 | S. |  Žít
" Jen nezapomeňte, že nemusíte být tím, co jiní chtějí, abyste byli. "
To je asi vše.

Tak moc jsem se bála. Knedlík v krku, slzy v očích a strašná panika v hlavě, že jsem nebyla schopná nějak logicky uvažovat. Bylo by mi u prdele, kdyby teď začala hořet škola, bylo tu nekonečno mozkomorů, nebo by na mě Lucius seslal avadu. Všechno tohle šlo stranou, jakmile se jednalo o Blacka.
Možná teprve teď jsem si, i když velice nechtěně připustila, že možná.. " jsem ho nikdy nepřestala milovat " vzlyknu a skoro běžím, ani nevím kam. Hlavně ho najít.

7. kapitola

1. prosince 2016 v 8:53 | S. |  Žít
Prej je to asi trochu kratší. Tak poděkujte škole se mnou.


Rozhodla jsem se, že budu nejlepší. Že Blacka překvapím a jakože mu udělám radost a rozhodně to nebude blowjobama. Takže udělám takovou..jak to říct. Rošťárnu. MUHAHAHA.
" Přestaň, Emo!" napomenu sebe sama ( už asi po sté ) a rozhlédnu se opatrně po třídě. Zrzka byla marod, takže jsem seděla sama v koutu, doslova, protože nikde nebylo místo. Teda.
Bylo místo.
Ale bylo to moc blízko katedry.
A spolužáků.
A Blacka.