6. kapitola

27. listopadu 2016 v 19:38 | S. |  Žít

" No a pak jsem si řekla, že kdybych měla průjem, bylo by to lepší " dopověděla jsem svůj strhující příběh a zasmála se vlastnímu smýšlení. " Miluju svůj kulhavej optimismus "

" Teď to nemyslím zle, ale..napadlo tě že, a to bych neměla říkat, by třeba měl fakt zájem a ty ho tímhle odrazovala?" navhne opatrně a zamračí se.
" Co tak poslouchám Jamese, příjde mi, že o tobě Sirius docela mluví. A pak se vzteká, že mu to James řekne " zasměje se slabě a chytne mě za ruku.
" Já vím, že ti nedělá dobře zvracet po lidech, ale...co se trochu….srovnat?"



Tak tohle bolelo. " Já to nedělám naschvál Liliano " vyhrknu šokovaně a nechápavě jí sleduju. " Já myslela, že ty jediná mě chápeš a snad I znáš. Já prostě- " koktám a zakroutím hlavou. " Nebudu ti nic říkat, když si myslíš bůh ví co " naštvu se, skoro vyskočím z postele a jdu pryč. Kašlu na ní. Na Blacka. Na všechny! Hlavou mi lítá hromada nenávistivých myšlenek, až se sama divím, kde se to bere. Chci říct, jsem zahořklá a vím to. Nemám se ráda. A vztek kterej by měl bejt vůči ostatním, mířím proti sobě. Nenáviděla jsem Lilianu, protože mi nevěřila a Blacka taky, protože je to idiot, kterej není schopnej mě respektovat a Jamese, protože Lilianě něco vůbec říká, kdyby jí to neříkal, tak nic nevím a je to trochu lepší.

" Jsi v pořádku?" uslyším, když do někoho vrazím a ani se neomluvím.

" Emo! Slyšíš?" zaslechnu jakoby z dálky a jen to mě přinutí se zastavit a otočit. " Remus." špitnu potichu a na tváři vyloudím chabý úsměv. "Promiň " špitnu roztěkaně a podrbu se na temeni, jak mám ve zvyku, když mi je trapně.

" Chceš si promluvit?" zeptá se opatrně a zamračí se. Měl krásně starostlivý oči. Jizvu na tváři, ale nepatrnou. A skoro až fialový kruhy pod očima.
"Ne. Jo. Vlastně jo. Lžu, když říkám,že ne.." drmolím a zasměju se. " Promiň " omluvím se znovu a oba pochopíme, že nemluvím o tom střetnutí. Chce se mi plakat při pomyšlení, že by měl někdo upřímnou starost. Jako..muž myslím.

Někdo citlivej jako je Remus.

Někdo...kdo by mě podpořil jemným způsobem.

Někdo, kdo by mi neubližoval jako Black.

Někdo, kdo..

" Tak půjdeme k jezeru, ne? " pousměje se a podívá se z okna, kde už bylo šero. " Pokud mi dostatečně věříš, že tě uchráním " pokračuje gentlemansky a navrhuje mi rámě.
" Třeba před vlkodlakama?" navrhnu nemotorně, chytnu se ho a příjde mi, že se po mně vyděšeně podívá.
" Třeba." odpoví stroze a já to jen přejdu. Cejtila jsem se skvěle. Remus ke mně pasoval. Byl vyšší než já. Sice nižší než Black, ale trochu vyšší než James. Tak nastejno. Nevim.
Hubenej.
Tintítko.
Ale ten obličej nepatřil klukovi v pubertě ale..tak třicátníkovi. Představte si někoho se štěněčíma očima, nádhernejma očima...milým úsměvem..ale s výraznýma vráskama na čela, u obočí jak se často mračil..o to krásnější pak bylo, když se jen pousmál. V jeho tváři se dalo číst. Nebyla aristokratická jako Blackova, nebo rozverná jako Jamesova. Byla moudrá.
Z Remuse Lupina vyzařovala jeho moudrost.

" Co si mě tak prohlížíš?" pousmál se a očkem po mně kouknul, asi když měl nepříjemnej pocit, že ho sleduju.

" Máš jemnou duši " usměju se nervózně a rychle se podívám před sebe. A mám nepříjemnej pocit I z toho jak dejchám, příjde mi, že to není normální lidský dejchání jako máte vy všichni, ale že funím jak slon s megafonem u chobotu. Je mi trapně.

" Jsme tady. Není to nic super. Vlastně...vlastně sem choděj všichni. Ale..až vyjde měsíc, tak.. " koktá trošku, když se zastavíme u jezera. " Je to...úžasný..." vydechnu a fascinovaně sleduju jak je obloha tmavší, ale ne noční..jak se světlo I stín odráží na hladině, která je sama o sobě dost neklidná, jak temnota ve vodě pohlcuje jakoukoliv naději, která je dána zbytkem denního světla. Cejtila jsem se, jak kdyby takhle něco pohlcovalo mojí duši.

" Wáu, kámen! " zvolám nadšeně, když si všimnu, že se Lupin usadil na balvan, respektive na kraj balvanu a nechal mi dost prostoru, abych tam uvelebila svůj božskej zadek.

" Líbí se mi, jak máš radost z takových blbostí. " zakření se a sleduje, jak se nemotorně usadím. Před Remusem jsem se necítila tak pod tlakem, bylo to, jak kdybych ho hrozně dlouho znala. Jak kdybychom spolu vyrůstali a on o mně věděl všechno. " Nechci bejt šťastná z ohromných gest, chci bejt šťastná z normálnosti. Z toho, že jsem. " pokrčím rameny a zase nahodím ustaraný výraz.

" No, abychom nějak začali. " začne najednou a zdvyhne koutek úst, když zaregistruje můj udivený pohled. Myslela jsem si, že je tohle takový random setkání a zatím to tak nepůsobí. Působí to, že -

" Musíš se vzchopit, Emo. Je na tobě vidět, že se něčím hrozně užíráš a nevíš si s tím rady. Teď nic proti Lili, je to skvělá holka, ale..." vysvětluje a trochu se zašklebí, jak se mu to nechce říkat, na pár vteřin se podívá do země " nemá moc potenciál ti pomoct. Já jo. Vím, jak se cítíš. Aspoň trochu..si to dokážu představit. Jak se..nenávidíš " špitne a úskosem se na mě podívá.
Začala jsem slzet.
" To není, že bych...nechci být na obtíž, chápeš, já jen - " mektám kraviny a nevědomky se podrbu na temeni hlavy. " Ne, v pořádku " uklidní mě a dá ruce před sebe do vzduchu, aby mě zbrdil v tom, co jsem chtěla říct, zatímco se mi dívá do očí.

" Myslím to vážně. Můžeš mi věřit. Neopustím tě jako ostatní. Ať to byl kdokoliv. " uklidňuje mě a udiveně se po něm podívám s otevřenou pusou. Zamračím se.

" Jak - "

" Jsem možná divnej a čtu jen knížky, ale pozoruju tě. Teda - přiznejme si to. Jsi..trochu jiná než ostatní holky. A tak..začal jsem sledovat tvoje reakce a proměnlivost nálad a.. příjde mi, že přemýšlíš trochu jinak. Že se prostě jen hrozně bojíš, že tě někdo opustí, protože ty sama sobě nedokážeš být oporou. " vysvětluje.

" Ty zmetku, je to jak kdybych seděla naproti sobě v rozhovoru s kýmkoliv jiným. " špitnu a pořád z něj nemůžu spustit oči. Remus u mě stoupnul víc než kdokoliv jinej. " Já vím. " pousměje se. " Chci ti dělat trochu zrcadlo. Abys věděla jak..dokážeš lidi uvádět do rozpaků...a trochu je pochopila. "

" Tím ale ztratím kus sebe. Když příjdu o svou dětinskost a - " skočím mu do řeči zamračeně a strčím si pramen vlasů za ucho. " Ne, to ne. Jen bys nemusela být v takový nejistotě, když se na tebe někdo jen trošku podívá jinak. " vysvětlí a dotkne se letmo mé paže.

"Promiň " špitne a dá ruce v obranném gestu před sebe. " Na tohle si budeš muset zvyknout. Na..dotyk. Chtěl jsem se tě dotknout a říct, že nepochybuju o tom, že jseš jinak...fajn člověk " pousměje se, zhluboka nadechne a podívá se na jezero.

…………………………………………………………………………………………………………………………….......................................................



" Kde je Náměsíčník?" zeptá se nevrle Black, protože mu Lupin slíbil výpomoc s runama. Ten předmět ho hrozně nebavil.
A co Blacka nebaví, to dělat nebude.
" Nemám tušení. Můžu se zeptat Evansový,jestli nebyl v knihovně" navrhne nadšeně a už se chystá zvednout, když v tom ho Sirius zastaví. Ví, že by to bylo nadlouho.

" Podej mi plánek. " pobídne Dvanácteráka kterej ho měl vedle sebe. Mlčky ho chytí jen co mu ho James hodí a klepne hůlkou. Rozhlédl se ještě po společenské místnosti. Nikde nikdo. " Určitě bude v knihovně. A má mi říct, jestli má ráda Evansová džus. " ozve se do ticha a Sirius zakroutí hlavou. " Pochybuju. V 99 % si bere knihy sebou sem. A nebude v knihovně tři hodiny. Na to je tam moc zima " poučí ho Black a zamračeně se rozhlídne po plánku. Měl o Lupina celkem strach, věděl, že je z jejich čtveřice nejvíc citlivý článek a často upadá do úzkostí, I když vermomocí tvrdí, že to tak není. Ještě však, než se stačil zorientovat, odsune se obraz a do společenky vejde nejen Remus, ale I Martinsnová.

" Jste byli v knihovně?"zeptá se James s úsměvem a prohrábne si vlasy. " Ne. " odpoví jemně Remus a já mu skočím s úsměvem do řeči " Byli jsme u jezera. Siriusi, měsíc venku vypadá jako vlasy tvojí slečny. Bejvalý. Měsíc je super. Ne její vlasy. Měsíc je...krásnej. " drmolím a zase cítím jak rudnu, zatímco Black čím dál tim víc vypadá, že bude vraždit. Remus si toho nevšímal a jak kdyby četl Jamesovi myšlenky nadhodí " Lili má evidentně ráda ananasový džus. Mudlovský. "

" Já to věděl! A mně tvrdila ve třeťáku, že to tak není!" vypískne Potter a rozesměje se. " Taky bych ti to tvrdil, když jsi jí pronásledoval s levitujícím sudem po škole " usadí ho Lupin a já se pousměju. James byl okay, ale Black. Z toho šel strach. Možná jsem trochu čekala nějakej..výbuch, naštvanosti. Ale..nic. Díval se z okna a před sebou měl nějaký pergamen.

" Chceš pomoct s těma runama?" zeptá se Remus Siriusovým směrem a já mám odvahu sledovat, jak Black pomalu otočí hlavu Remusovým směrem, zpříma se mu podívá do očí a pevně, vyloženě..vyštěkne rázné " NE " a dál pozoruje Lupina.

" Emo, mohla bys nás prosím nechat? Mám pocit, že někdo bude kousat " usměje se na mě Lupin a já vyjeveně zírám na Remuse a zpátky na Blacka.
" Jasně..." špitnu nechápavě a když procházím kolem Siriuse, snažím se mu nedívat do očí. Bála jsem se ho.

………………………………………………………………………………………………………………………………….............................................

" Přiletěla ti sova. Od Jamese. Předpokládám " oznámím s předstíranou lhostejností zrzce,i když jsme jsme to obě věděly, jen jsem asi potřebovala mít pocit, že se taky dokážu naštvat. Liliana máchnutím hůlky otevřela okno a Sova přistála na mojí posteli.
" Nene kámo. Vedle " nasměruju jí, chytnu její malý, roztomilý tělíčko a už jí hodlám šikanovat prstem a strkat jí, dokud nepřeletí k Lili, ale ta se trochu zklamaně zamračila. " Ta není Jamesova. To bude pro tebe. " usmála se a já jí zpražila skeptickým pohledem. " To mi určitě zase posílá někdo pytlíky na zvracení " protáhnu otráveně a protočím oči. " Pochybuju Dívej" zašklebí se zrzka a sundá balíček ovázaný zlatou stuhou z pařátku sovičky, kde byl I menší vzkaz.



" Měj ho u sebe, prosím "



" No to není rozhodně pro mě " zamítnu a stejně toužebně sleduju balíček, kterej byl těsně vedle mě.

" Jasně, protože sova nikdy neví komu to má donýst " protočí oči zrzka a napětí bylo pryč.

" Tak dobře..Ale jestli to jsou pytlíky na zvracení, přísahám bohu, že budu zvracet na každýho zítra koho potkám " vyhrožuju roztřeseně, sednu si do tureckého sedu, zatímco zrzka klečekala u mé postele, jak kdyby mě žádala o ruku a obě napjatě čekáme, co tam bude.

" proboha, kdo to balil, nějakej inteligent !" vztekám se nervózně, škubu papír a odhazuju zlatou jemnou stužku.

" Wáu.." vydechneme obě naráz a sledujeme houpající se přívěšek na řetízku, který jsem držela v ruce.

" To je krásný.." špitnu s tlukoucím srdcem a sleduju malinký měsíc který svítí na noční obloze.
" Je to...chytrý...kouzlo " šeptne zrzka a chytne malou kuličku, kde byla noční obloha.
" Kouzlo?" zeptám se nechápavě a trochu zklamaně, že za mě ctitel nevybral celej svůj účet u Gringottových.
" No jasně, viděla jsi někdy takovej šperk? Ale neznám to. Vidím to poprvé. Jen teda..skláním se tomu, kdo to udělal. Je to..krásný " špitne znovu a lišácky na mě mrkne.
" Kdo by to mohl být?"
" Remus. Nebo..jemu jsem říkala, že … se mi líbí měsíc. Ve společence. Před Jamesem a.."
" Siriusem " dokončí zrzka a mlaskne, zatímco se zvedá, aby došla k sobě do postele.
" Tak a teď jen zjistit kterej z nich "
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ┼Raven Sammael Renkse┼ ┼Raven Sammael Renkse┼ | Web | 27. listopadu 2016 v 21:37 | Reagovat

Povedené jako vždy

2 S. S. | 27. listopadu 2016 v 22:53 | Reagovat

[1]: díky)

3 C.V.OK. C.V.OK. | E-mail | Web | 28. listopadu 2016 v 23:54 | Reagovat

Tak nám do hry vstupuje Remus. Hm. Odkedy som bola na Fantastických zvieratách, vidím ho ako madšiu verziu Mloka. Ňuník jeden! Aj druhý! Hm. V každom prípade, od koho je prívesok? Šup sem s pokračovaním prosím, neviem sa dočkať čo za perličky z teba vypadnú :)

4 S. S. | 29. listopadu 2016 v 5:16 | Reagovat

[3]: To je skvělá představa. Chci říct, Remus se v mojí představě stále jen tvoří. Ne v charakteristice, ale vzhledově. Možná, kdybych si ho představovala jako Mloka, má zase jinou duši.
A díky za komentáře. Nevím moc jak reagovat..)

5 C.V.O.K. C.V.O.K. | E-mail | Web | 29. listopadu 2016 v 11:29 | Reagovat

[4]: Mlok a Remus sú povahovo a charakterovo úplne odlišný, to som tým nemyslela. ale ten výzor - tie oči, účes, pohyby, úsmev... no proste. :D dobre, tvoja vec. ja mám predstavu pomerne jasnú xD
Nevieš ako reagovať? Napíš pokračovanie! To bude bohate starčiť! :) A keby si sa veľmi nudila, tak sa zastav u mňa - FF zatiaľ žiadnu nemám ale určite plánujem.

6 ┼Raven Sammael Renkse┼ ┼Raven Sammael Renkse┼ | Web | 1. prosince 2016 v 11:39 | Reagovat

[2]: nemáš za co ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama